42 stupnu Celsia

Je jako dychtiva, narocna milenka.  Z jeji krasy budes unesenej, ve stejny moment te ukazuje svou krasu zatimco ti potaji taha penezenku z kapsy. Nekdy si o ni muzes myslet, ze je nemocna, ale presto udelas vse,  aby byla stastna.

Ma draha Italie. Nevracim se tak casto jak bych chtel. Ale dnes jedu. Tesim se na vse, co mi chybi. Ale nepojedu rovnou do Trenta. Pojedu skrz Rakousko, abych stravil nekolik dni u meho kamarada Mattea ve Forli,  a uzival si more nedaleko Ravenny.

Do lonskeho roku jsem jezdival pouze sam. Ale dnes jiz ne. Zadni sedadlo je bookovano moji pritelkyni. Je to pro me neco noveho, toto bude prvni delsi jizda ve dvou. Najednu stranu se trosku obavam, jake to bude, na druhou stranu si rikam, ze se spolecnost muze hodit.

Moje pritelkyne pripomina Italii, pokud nebudeme mluvit o te casti s tahanim penezenky :-). Nema zadne zkusenosti s delsi jizdou, takze netusi, jak po nekolika hodinach boli zadek, kolen a a krkem. Ale je velmi pozitivni, tesi se na cestu a zazitky.

Jasne, nejvetsi rozdil v jizde sam a s pritelkyni je jednoduchy. V poctu zavazadel. Mam tri kufry, dokoupen ten nejvetsi tankvak. Presto si rikam, ze by nas mel doprovazet nejaky truck. Delam si srandu, je pravda, ze sam vezu ukulele, tripody atd.

Rakousko

Je horko, ale ne prilis. Slunce dava hodne energie, vzduch krasne voni. Nechci jet po dalnici, pro prvni den mam v planu jet mimo, protoze jsem na cestu kupoval nove gumy a nechci je mit hned placaty. Vyjizdime v 11, po poledni mirime na Viden, kde jedeme skrz. Je nadherna, ale jet skrz nebyl nejlepsi napad. Zaciname se varit pri stani v nekonecnych frontach na cervenou. Jen nekolik metru pred koncem Vidne mi vletne srssen do rukavu bundy. Pichanec boli a dalsich pet dni si nevezmu hodinky, ruku mam po chvilce dvojnasobne tlustou.

Mirime na Graz. Stale mimo dalnici. Chci si uzit vsechny zatacky, ktere jsou siroke a rychle, pomalu vedou mezi hory. Pul  hodiny cesty za Vidni zacina se menit pocasi na vetrne. Prilis vetrno, po zbytek dne budu muset jet  v naklonu.  Prvni zastavka nekde v kopcich znamena konecne vyzkouseni noveho varice a nejlepsi kafe :-) Jenom sedime u silnice, pijeme kavu a pozurejem projizdejici motorky. Nespechame, chceme si uzit den a vylet. Nevime, kde dnes budeme spat, plan je nekde pod hvezdami.

Vesnice, dalsi vesnice, zatacka za zatackou. Jen preklapim motorku ze strany na stranu, hodiny si uzivam oblouk za obloukem. Konecne jsme nekde, kde to vypada fakt na kopce. Je to tu nadherny, je vecer a jsme nad vesnici St. Jakob im Walde. Blizi se tma.

Je cas najit misto na spani. Sjizdime serpentinou do vesnice. Nemusim hledat dlouho. Na konci vesnice je skvele ukryte misto za garazma. Tiche misto u potoka, s mekkou travou, kam neni videt. Nejlepsi misto, jake jsme si mohli prat. Pritelkyne vari veceri, ja zatim chystam karimatky a spacaky. Nikdo o nas nevi, potok zurci, vzduch voni a obloha je vymetena. 

Je neco dobreho na cestovani ve vice lidech. Po veceri nejakou dobu povidame, popijime Jagermeister a tesime se na zitrek.

Kdyz te zene snehova vanice: Cesta zpet

Opoustim Polsko

Dobre, mam nove kufry na moto, vcetne nosice a rozhoduju se, ze neprespim a jedu i zpet. Je cas nastavit navigaci v mobilu a natankovat. Nechce se mi zpatky do zimy, po hodine ve vyhrate garazi. Ale musim.

Jak den pomalu konci, zima je vetsi a vetsi. Jedu zase po A4, ale rychlost nad 120 km/h znamena, ze mi ruce a nohy mrznou az moc. Zacinam litovat sveho rozhodnuti nezustat. Je kolem ctvrte odpoledne a ja doplnuju nadrz na posledni benzince v Polsku. Cerpadlarka je moc hezka, ale protivna a bez usmevu. Platim benzin, nekupuju nic dalsiho, snazim se byt co nejrychlejsi.

Zatimco jsem bliz a bliz hranicim, seseruje se. Vedel jsem uz predtim, ze POlaci jsou za volantem magori, ale ted jsem si jistej, ze chteji nekoho na silnici zabit. nemam problem jezdit ve Francii, Spanelsku, nebo moji milovane Italii  - kde jezdim fakt rychle, ale v Polsku po tme se citim hrozne. Mozna, ze muj usudek ovlivnuje tma a zima. Ale prijde mi to jak ve videu z Ruska.

Snasi se mlha. Nemam na vyber, kvuli brylim jedu s otevrenym visorem. Prov jeste nekdo nevyrabi pinlock na bryle? Silnice je lehce pokryta snehem. Do zatacek zpomaluju, rikam si, ze bych mel navstivit kurz jezdeni flat tracku.

Zase tankuju. Na teto benzince v CR jsem tankoval cestou do Polska. Je to mala benzinka v zatace, nekde pred Liberecem. Cerpadlarka je na pohodu, rika, ze manzel ma Varana, ale neni magor, aby jezdil v takovym pocasi. Jsem kompletne zmrzlej. Kupuju si horkou cokoladu, ale nepomaha moc. Musim zustat pres pulhodinu, abych se zahral. Nejradeji bych nasel prvni hotel a zbytek cesty vzdal. Kupuju si jeste nejaky noviny a strkam je, kiam to jde. Jim Snickersku a doufam, ze me sacharidy pomuzou zahrat. Chcipnul mi mobil, nabijecku nemam. Jsem bez navigace.

Nasedam na motorku. Mrholeni prechazi ve snezeni. Snezi! Je tma, mlha a snezi. Pres bryle prakticky nevidim, nestiham je utirat. Do Liberce to jsou dva kilometry.

Posledni sance to vzdat

Liberec. Citim, ze zastavit u nejblizsiho hotelu by bylo skvely, ale nejak tusim, ze zitra budou silnice nesjizdny. Ale predstava teplyho pokoje a  postele je hrozne lakava. Boli me zada, kolena, ruce. Rekl bych, ze na nohach uz musim mit omrzliny. Tak, jak jsem si doted delal srandu, ze je tato cesta silenstvi, ted jsem si tim jistej. Predpokladam, ze uz to kazdou chili musim nekde polozit. Je osm vecer, dvanact hodin na motorce. Do bot mi tahne, snezi a ceka me dnes jeste skoro dvestepadesat kilometru.

Netusim, co me drzi na silnici. Snezi vic a vic. Snazim se byt rychlejsi, nez snehova vanice v zadech. Ale neda se jet rychleji nez kolem devadesatky

Ztracen

Nevim, kde jsem. Pred hodinou jsem byl na silnici prvni tridy, ale ted jsem nekde v lesich, na silnici asi pate tridy, nebo co jsou ty diry zac. Vsude kolem me je snih. Zkusim odhadnout smer, jakym jet, musim jet na jihovychod. Jsem beznadejnej. Mezi dirama jedu tak tricet.  Je kolem pul desate.

Konecne, vidim mesto! Dvur Kralove?! Kde jsem se tu vzal, kruci? nNa druhou stranu, ted muzu jet na Horice, Zacinam to videt pozitivne.  Ted uz by to melo jit rychle zpet.

Hradec Kralove zase

Diky Bohu! Dalsi cokolada na zahrati. Asi jsem zavislej. Je trictvrte na jedenact, stojim v teple s kelimkem v ruce a venku se chumeli. Zkracuju zastavky, dalsi planuju na v Litomysli. 

Vanice

Jestli jsem si myslel, ze to nejhorsi je za mnou, netusil jsem, co me jste ceka. Motorka se po silnici klouze. V kuzelu svetla vidim divoky rej tancich vlocek, velikych, mensich , litaji vsemi smery. Menim posez na styl choprackyho, abych ulevil kolenum, ale nevydrzi mi to dlouho. Jak se mi motorka vrti pod zadkem, menim styl na nohy pri zemi. Sousredim se na to, jak udrzet motorku kolama dolu. Na silnici je vic a vic snehu. Naraz od predjizdejiciho kamionu se mnou zaclouma, ze si malem ustelu. Protoze snezi, oteplilo se na rovnou 0. Nechce se mi verit, jak rozdil ctyr stupnu muze pomahat. Ale muze. Lituju vymlacenyho telefonu, protoze bych tu pumelici rad nafotil.
Je to fakt rozdil jet hodiny, oproti bezne ceste do prace, z prace a vyjizdky kolem komina. Jeste pribrzduju pro benzin v Letovicich, kde na mou snehem pokrytou postavu koukaji jako na zjeveni.

Dokazal jsem to!

Utahanej k smrti, ale stastnej, parkkuju motorku do garaze. Je trictvrte na tri rano. Po temer dvaceti hodinach, sedm na plan, jsem doma. Tesim se na zitrejsi vyjizdku s kuframa :-)

  

Kdyz te zene snehova vanice: Cesta do Polska

Nekdy si delam veci slozitejsi, nez by musely byt. Je to trochu frustrujici ale nekdy to vede k uzasnym zazitkum.

Napad

Kdyz sem koupil motorku za 30 000, vedel sem, ze budu casem potrebovat kufry. Mu plan byl objet svet po nekolika letech jezdeni po Evrope. Musel sem se rozhodnout, ake kufry poridim. Jestli nove GIVI nebo sezenu pouzite originaly pro mou motorku od Hepco Becker.

Moznosti

Mu vyber byl ednoduchy ve chvili, kdy sem nasel originaly i s nosicem na ebay. Vypadaly skvele, ale byli tam dve musky. Zbozi bylo v Polsku, pres 400 kilometru ode me, bez zasilani do Czech Rep. a byl leden.


sem trochu rozladeny, jediny zpusob je jet koupit kufry do Polska.Nebo cekat neznamo jak dlouho. Kdyz pojedu mym autem, nebudou uz tak levne, reknem, konecna cena bude nesmysl.
Takze jsem se zeptal sam sebe: kdyz jezdis den za dnem, proc nepocitas s moznosti jet na motorce? Bingo!


Nejprve musim checknout pocasi pro nadchazejici vikend. Hm, vypada to dobre, jenom minus 2 stupne, slunecno. Prodejce na me pocka jak dlouho budu potrebovat.

Obleceni

Vim velmi dobre jak velky je rozdil kdyz jedes v zime jenom hodinu nebo cely den.
Z teto perspektivy s ohledem na mou prvni jizdu na Yamaze, ocekaval jsem, ze se nebudu citit komfortne.

Ptate se, co jsem mel tehdy na sobe? Levnou, dvoudilnou textilni kombinezu, s neakoy waterproof membranou a zateplovaci vlozkou. Lyzarske rukavice a satek kolem krku. A reflexni vestu.

Plan byl jednoduchy. Vyjet v sest hodin, o pul sedme vyrazit. Jak tusite, bylo to trosku jinak. Ale ne o moc, rozdil byl jedna hodina.

Z Brna do Hradce Kralove

Opoustim Brno v sedm hodin. Cesta vede do Hradce Kralove, je to 144 km ve vetru, teplota -4 stupne. e to moje prvni zkusenost s jizdou nekolik set kilometru v zime. Mam igelitove rukavice v rukavicich, z plastikovych sacku vrstvu mezi ponozkami. Problem jsou boty Probiker, dokterych tahne, azyk nemai sesity po stranach, mrznou mi nohy po celou cestu.

Zjistuju, ze napad nebyl tak easy, jak jsem si myslel. Prvni krok je natankovat, je to 20 km za Brnem. Moe ruce jsou omrzle zvenku a upecene zevnitr, mam vyhrivane gripy. Z top case vytahuu starou zimni bundu s koziskem, posledni vrstvu, kterou mohu oblect. Kupuji noviny pro vice izolace. Pomohly mi uz, kdyz jsem si vezl domu motorku, bylo 8 stupnu a ja mel jen dziny, tricko a kozenou bundu.

Potreba vice izolace!

Po dalsich 70 km sjizdim na benzinovou stanici. Kupuju horke kafe, dalsi noviny a strkam e do nohavic a na hrudnik, pod obe bundy. Zatimco se opiram o sopel premyslim o moznosti se vratit zpet. Mam zmrzle ruce, taky nohy a klepu zubama.

Je to jedna petina cesty. Chci se vratit ve steny den zpet. Ted cely vylet vypada jako silenstvi. Je to nemozne, rikam si, proste jen pocke na jine kufry nebo kup, nove, moderni, nemusis mit originaly!

Zkousim najit neco pozitivniho. Jo, pocasi. Mrzne, ale sviti slunce, Silnice e temer prazdna. Nikde zadny snih. Motocykl jede velmi dobre. Kdyz to dokazu, muzu si rict, ze jsem to zvladnul. Nikdo neezdi na motorce v lednu. Muzu sbirat zkusenostina me motorce. Je to druh treninku pro cestu kolem sveta.

Prvni milnik dosazen! Piju horkou cokoladu v Hradci Kralove. Jsem si jisty, ze dnes neni posledni. Porad je mi zima, ale dosazeni milniku mi zahriva krev, zacinam byt pozitivni

Z Hradce Kralove do Liberce

Miluju slunce a horko, leto, vuni more, plaze ve Spanelsku. Trocha slunce me nabiji okamzite. Slunce behem jizdy mi vyrazne vylepsuje naladu v helme.

Opoustim Hradec a ta zmena e neuveritelna. Teplota se zvysue o dva stupne, ale nebe se zatahlo cernymi, tezkymi mraky pro zbytek dne. Je kolem jedenacti a zacina to vypadat, ze zima nebude muj jediny problem pro dnesek.

Stmiva se, nevidim zadne auto, projizdim prazdnymi vesnicemi, vypada to na post apo scenu z The road. Jen nekolik kilometru do Liberce. Doted byla silnice sucha, ale to sepro zbytek dne meni. Zacina klouzat, zacina se mi mlzit plexi. Snih najednou vsude kolem.

Z CR do Polska

Dalsi benzinka, dalsi horke kafe, spousta neduverivych pohledu. Opoustim Liberec. Silnice se z rovne meni na zatackovitou. Delam nekolik fotek. Situace zacina vypadat nebezpecneji. Snizuu rychlost a pripravuju se na crash v kazde zatacce, hledam ocima bariery, kterym se vyhnout.

Hej kamo, toto je macho vec! Vylet neni tak dlouhy, ale je blaznivy, neco, co muze podniknout en typek se psima znamkama pro pripad, ze ho nadou vysekanyho a nekdo mu ukradne penezenku. Bez pudu sebezachovy. Ale to je jedno, zacina to byt horsi a horsi. estli sem si doted myslel, ze e to nebezpecny, netusil sem, co prijde pozdeji.

Hranice. Jedina osoba na hranici je smenarnik. Menim koruny za zlote. Polsko. Silnice podobne, ale jezdi tu vic aut. Vypada to, ze se ridici chteji navzajem pozabijet, nekdy vcetne me. Bojuju se zimou, snehem a snazim se udrzet na silnici, zatimco me v zatackam mijeji auta o par centimetru.

Dalnice A4. Jsem prekvapenej, jak dobra je. Kompletne nova, super odpocivadla, skvely asfalt, suchy, nabiram rychlost a ukrajuju cestu do Lehnice. Mijim jeden kamion za druhym.
. 

Lehnice

Je odpoledne. Prodejce me naviguje napric mestem do velikeho domu ana periferii. Kour z okolnich kominu je odporny, co ti Polaci pali, petky? Prodece se jmenue Piotr. Vede me do dvojgaraze a svolava rodinu aby ji ukazal magora, ktery jel pres 400 km na motorce. Zatimco demontuju nosic z jeho motorky, zena mi prinasi horky caj. Demontaz a motaz mi berou skoro hodinu. Vse namontovano a loucim se s Piotrem. Zkousi mi jeste prodat jeho Yamahu, o, potreba prodat, holt polska natura asi.

Po dalsim foceni delam rozhodnuti jet zpet a neprespavat v Polsku pres noc. Je kolem 4.00 odpoledne a vim moc dobre, ze za chvili bude tma. Mam zpozdeni proti planu. Ale kdyz jsem mohl dojet sem , zvladnu to i zpet.