Kdyz te zene snehova vanice: Cesta do Polska

Nekdy si delam veci slozitejsi, nez by musely byt. Je to trochu frustrujici ale nekdy to vede k uzasnym zazitkum.

Napad

Kdyz sem koupil motorku za 30 000, vedel sem, ze budu casem potrebovat kufry. Mu plan byl objet svet po nekolika letech jezdeni po Evrope. Musel sem se rozhodnout, ake kufry poridim. Jestli nove GIVI nebo sezenu pouzite originaly pro mou motorku od Hepco Becker.

Moznosti

Mu vyber byl ednoduchy ve chvili, kdy sem nasel originaly i s nosicem na ebay. Vypadaly skvele, ale byli tam dve musky. Zbozi bylo v Polsku, pres 400 kilometru ode me, bez zasilani do Czech Rep. a byl leden.


sem trochu rozladeny, jediny zpusob je jet koupit kufry do Polska.Nebo cekat neznamo jak dlouho. Kdyz pojedu mym autem, nebudou uz tak levne, reknem, konecna cena bude nesmysl.
Takze jsem se zeptal sam sebe: kdyz jezdis den za dnem, proc nepocitas s moznosti jet na motorce? Bingo!


Nejprve musim checknout pocasi pro nadchazejici vikend. Hm, vypada to dobre, jenom minus 2 stupne, slunecno. Prodejce na me pocka jak dlouho budu potrebovat.

Obleceni

Vim velmi dobre jak velky je rozdil kdyz jedes v zime jenom hodinu nebo cely den.
Z teto perspektivy s ohledem na mou prvni jizdu na Yamaze, ocekaval jsem, ze se nebudu citit komfortne.

Ptate se, co jsem mel tehdy na sobe? Levnou, dvoudilnou textilni kombinezu, s neakoy waterproof membranou a zateplovaci vlozkou. Lyzarske rukavice a satek kolem krku. A reflexni vestu.

Plan byl jednoduchy. Vyjet v sest hodin, o pul sedme vyrazit. Jak tusite, bylo to trosku jinak. Ale ne o moc, rozdil byl jedna hodina.

Z Brna do Hradce Kralove

Opoustim Brno v sedm hodin. Cesta vede do Hradce Kralove, je to 144 km ve vetru, teplota -4 stupne. e to moje prvni zkusenost s jizdou nekolik set kilometru v zime. Mam igelitove rukavice v rukavicich, z plastikovych sacku vrstvu mezi ponozkami. Problem jsou boty Probiker, dokterych tahne, azyk nemai sesity po stranach, mrznou mi nohy po celou cestu.

Zjistuju, ze napad nebyl tak easy, jak jsem si myslel. Prvni krok je natankovat, je to 20 km za Brnem. Moe ruce jsou omrzle zvenku a upecene zevnitr, mam vyhrivane gripy. Z top case vytahuu starou zimni bundu s koziskem, posledni vrstvu, kterou mohu oblect. Kupuji noviny pro vice izolace. Pomohly mi uz, kdyz jsem si vezl domu motorku, bylo 8 stupnu a ja mel jen dziny, tricko a kozenou bundu.

Potreba vice izolace!

Po dalsich 70 km sjizdim na benzinovou stanici. Kupuju horke kafe, dalsi noviny a strkam e do nohavic a na hrudnik, pod obe bundy. Zatimco se opiram o sopel premyslim o moznosti se vratit zpet. Mam zmrzle ruce, taky nohy a klepu zubama.

Je to jedna petina cesty. Chci se vratit ve steny den zpet. Ted cely vylet vypada jako silenstvi. Je to nemozne, rikam si, proste jen pocke na jine kufry nebo kup, nove, moderni, nemusis mit originaly!

Zkousim najit neco pozitivniho. Jo, pocasi. Mrzne, ale sviti slunce, Silnice e temer prazdna. Nikde zadny snih. Motocykl jede velmi dobre. Kdyz to dokazu, muzu si rict, ze jsem to zvladnul. Nikdo neezdi na motorce v lednu. Muzu sbirat zkusenostina me motorce. Je to druh treninku pro cestu kolem sveta.

Prvni milnik dosazen! Piju horkou cokoladu v Hradci Kralove. Jsem si jisty, ze dnes neni posledni. Porad je mi zima, ale dosazeni milniku mi zahriva krev, zacinam byt pozitivni

Z Hradce Kralove do Liberce

Miluju slunce a horko, leto, vuni more, plaze ve Spanelsku. Trocha slunce me nabiji okamzite. Slunce behem jizdy mi vyrazne vylepsuje naladu v helme.

Opoustim Hradec a ta zmena e neuveritelna. Teplota se zvysue o dva stupne, ale nebe se zatahlo cernymi, tezkymi mraky pro zbytek dne. Je kolem jedenacti a zacina to vypadat, ze zima nebude muj jediny problem pro dnesek.

Stmiva se, nevidim zadne auto, projizdim prazdnymi vesnicemi, vypada to na post apo scenu z The road. Jen nekolik kilometru do Liberce. Doted byla silnice sucha, ale to sepro zbytek dne meni. Zacina klouzat, zacina se mi mlzit plexi. Snih najednou vsude kolem.

Z CR do Polska

Dalsi benzinka, dalsi horke kafe, spousta neduverivych pohledu. Opoustim Liberec. Silnice se z rovne meni na zatackovitou. Delam nekolik fotek. Situace zacina vypadat nebezpecneji. Snizuu rychlost a pripravuju se na crash v kazde zatacce, hledam ocima bariery, kterym se vyhnout.

Hej kamo, toto je macho vec! Vylet neni tak dlouhy, ale je blaznivy, neco, co muze podniknout en typek se psima znamkama pro pripad, ze ho nadou vysekanyho a nekdo mu ukradne penezenku. Bez pudu sebezachovy. Ale to je jedno, zacina to byt horsi a horsi. estli sem si doted myslel, ze e to nebezpecny, netusil sem, co prijde pozdeji.

Hranice. Jedina osoba na hranici je smenarnik. Menim koruny za zlote. Polsko. Silnice podobne, ale jezdi tu vic aut. Vypada to, ze se ridici chteji navzajem pozabijet, nekdy vcetne me. Bojuju se zimou, snehem a snazim se udrzet na silnici, zatimco me v zatackam mijeji auta o par centimetru.

Dalnice A4. Jsem prekvapenej, jak dobra je. Kompletne nova, super odpocivadla, skvely asfalt, suchy, nabiram rychlost a ukrajuju cestu do Lehnice. Mijim jeden kamion za druhym.
. 

Lehnice

Je odpoledne. Prodejce me naviguje napric mestem do velikeho domu ana periferii. Kour z okolnich kominu je odporny, co ti Polaci pali, petky? Prodece se jmenue Piotr. Vede me do dvojgaraze a svolava rodinu aby ji ukazal magora, ktery jel pres 400 km na motorce. Zatimco demontuju nosic z jeho motorky, zena mi prinasi horky caj. Demontaz a motaz mi berou skoro hodinu. Vse namontovano a loucim se s Piotrem. Zkousi mi jeste prodat jeho Yamahu, o, potreba prodat, holt polska natura asi.

Po dalsim foceni delam rozhodnuti jet zpet a neprespavat v Polsku pres noc. Je kolem 4.00 odpoledne a vim moc dobre, ze za chvili bude tma. Mam zpozdeni proti planu. Ale kdyz jsem mohl dojet sem , zvladnu to i zpet.